Kardiologie

Jak ischemická kardiomyopatie vzniká a lze ji vyléčit

Ischemická kardiomyopatie (ICM) je onemocnění charakterizované postupným rozšiřováním dutiny levé komory (LK) a rozvojem srdečního selhání. Vyskytuje se na pozadí chronické nebo akutní ischemie myokardu.

Kdo onemocní

ICMP se rozvíjí asi u 5–8 % lidí s onemocněním koronárních tepen (ICHS). Postihuje lidi ve věku 45-55 let. Je pozoruhodné, že 90 % všech pacientů jsou muži.

Dříve se předpokládalo, že ischemická kardiomyopatie se vyskytuje pouze u těch, kteří prodělali infarkt myokardu. Četné vědecké studie, studium stavu myokardu pomocí moderních diagnostických metod umožnily tuto skutečnost vyvrátit. Ukázalo se, že ICMP je přítomna i u lidí trpících ischemickou chorobou srdeční ve formě anginy pectoris (tlačící / mačkání / palčivá bolest za hrudní kostí při zátěži), kteří však nikdy neprodělali infarkt. Navíc se ukázalo, že takových pacientů je drtivá většina.

Změny v srdečním svalu

Co se děje se srdcem při ischemické kardiopatii? Orgán se postupně zvětšuje v důsledku expanze levé komory (LK), jeho stěny se ztenčují a schopnost pumpovat krev klesá. Dochází k poškození buněk myokardu a v místě odumřelých kardiomyocytů (při infarktu) vzniká jizevnaté vazivo, které vytváří podmínky pro vznik arytmií. Výsledkem je chronické srdeční selhání (CHF).

Patofyziologický mechanismus rozvoje ICMP je založen na procesu zvaném hibernace – přepnutí práce srdečního svalu do energeticky úsporného režimu. V důsledku aterosklerotického zúžení koronárních tepen nedostává myokard dostatek kyslíku. V podmínkách ischemie orgán záměrně snižuje sílu kontrakcí, aby snížil potřebu výživy. Jde o jakýsi obranný mechanismus – srdce se tak chrání před infarktem.

Důležité příznaky

S rozvojem ICMP si pacienti se silnou bolestí v srdci začínají všímat slábnutí jejich intenzity. Mezitím se objevují nové příznaky:

  • dušnost, která se časem zhoršuje;
  • slabost po obvyklém množství práce;
  • otoky kotníků a dolních končetin;
  • pocit tíhy nebo tahání bolesti v pravém hypochondriu v důsledku zvětšení jater v důsledku stagnace.

Často mají lidé s ICMP poruchy srdečního rytmu, které se projevují pocitem zrychleného bušení srdce, pocitem „vyblednutí“ srdce. Mohou být trvalé nebo záchvatovité. Během záchvatů může dojít ke snížení krevního tlaku, což má za následek závratě, ztmavnutí očí a někdy i krátkodobou ztrátu vědomí. Tyto příznaky jsou způsobeny sníženým přívodem krve do mozku.

Nejčastější příčinou úmrtí u ischemické kardiomyopatie je progresivní chronické srdeční selhání. Méně často jsou mrtvice a poruchy srdečního rytmu smrtelné.

Jak potvrdit diagnózu

  • biochemický krevní test je povinná studie. Téměř všichni lidé s ICM mají vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Pro detekci diabetes mellitus je také nutné stanovit koncentraci glukózy;
  • elektrokardiografie (EKG) - specifickým znakem je pokles ST segmentu pod izolinii, svědčící o přítomnosti ischemie myokardu. Často se mi však nedaří tuto změnu zachytit na klasickém EKG, a tak nahrávám pásek člověka při fyzické aktivitě (jízda na stacionárním kole, chůze nebo běhání na rotopedu). To zvyšuje potřebu kyslíku myokardu, což se odráží na kardiogramu. Také při registraci zátěžového kardiogramu se mohou objevit arytmie (tachykardie, fibrilace síní, atrioventrikulární nebo intraventrikulární blokáda atd.);
  • echokardiografie – ultrazvuk srdce velmi jasně ukazuje stupeň rozšíření dutiny LK, „nepracující“ oblasti myokardu (příznak prodělaného infarktu). Zvláštní pozornost je věnována kontraktilní funkci srdce, tzn. schopnost pumpovat krev. K tomu se posuzuje indikátor, jako je ejekční frakce LK. U pacientů s ICMP je to pod 55 %. Dalším specifickým znakem je absence ztluštění stěny LK v době systoly;
  • koronarografie hodnotí průchodnost cév zásobujících myokard (koronární tepny). Právě díky tomuto testu je možné přesně potvrdit, že vznik ICMP je způsoben srdeční ischemií. Hlavním kritériem je zúžení průsvitu jedné z tepen o více než 50 %.

Rozdíly mezi ICMP a DCMP

Klinicky je ischemická kardiomyopatie velmi podobná dilatační kardiomyopatii. Pro názornější znázornění rozdílů mezi těmito nemocemi uvedu níže uvedené informace.

Tabulka: charakteristické rysy ICMP od DCMP

PodepsatICMPDCMP
Věk pacientaPrůměrně 45-55 let30-40 let, může se vyvinout u dětí
Hlavní důvodSrdeční ischemieGenetické mutace; Odložená virová myokarditida; Alkoholismus
Rizikové faktoryStarší věk; Kouření; diabetes; ObezitaPřítomnost DCM u blízkých příbuzných
Vývojový mechanismusAdaptace myokardu na ischemické stavyPatologická expanze srdečních komor
Rozšíření srdečních komorPouze LV je z velké části zvětšená.Velmi výrazné rozšíření všech srdečních komor
Závažnost klinického obrazuPomalý rozvoj symptomů CHFRychlý rozvoj symptomů CHF
Frekvence arytmie30%téměř 100%
Frekvence trombózy20-40%60-70%
Vratnost změnČástečně reverzibilníNevratný

Léčba drogami

K léčbě ischemické kardiomyopatie používám:

  • beta-blokátory - Atenolol, Bisoprolol;
  • ACE inhibitory - Perindopril, Ramipril;
  • sartany - Candesartan, Telmisartan (pro nesnášenlivost ACE inhibitorů);
  • antagonisté aldosteronu - Spironolakton;
  • diuretika - Indapamid, Torasemid (s těžkou kongescí);
  • nitráty - Isosorbiddinitrát (pouze v případě záchvatů bolesti).

Rada lékaře: jaké léky musíte neustále pít a proč

Kromě výše uvedených léků musí pacient v každém případě neustále užívat následující léky:

  • protidestičkové látky (kyselina acetylsalicylová) – zabraňují vzniku krevních sraženin, čímž snižují riziko infarktu myokardu;
  • statiny (Atorvastatin, Rosuvastatin) - léky, které snižují hladinu cholesterolu v krvi;
  • antikoagulancia (Warfarin, Dabigatran) - léky na ředění krve, jsou nezbytné pro prevenci cévní mozkové příhody u pacientů s rozvinutou fibrilací síní;
  • hypoglykemická činidla (Metformin, Glibenklamid) - pokud byla biochemickým vyšetřením krve zjištěna vysoká hladina glukózy v krvi, odesílám pacienta k endokrinologovi k potvrzení diabetes mellitus, předepsání léků a speciální diety;

Proveďte operaci

Revaskularizační operace, tzn. obnovení prokrvení myokardu je nejúčinnějším způsobem léčby ICMP. Díky nim je možné nejen zabránit progresi onemocnění, ale také zlepšit kontraktilní funkci levé komory.

Existují 2 hlavní metody chirurgické intervence pro ICMP:

  • stentování - umístění kovového válce (stentu) v místě stenózy, která rozšiřuje lumen tepny;
  • bypass koronární tepny - vytvoření umělé komunikace (anastomózy) mezi aortou a koronární tepnou, díky níž krev obchází zúžené oblasti cév.

Předpověď

Pokud je onemocnění rozpoznáno včas, zvolena správná medikace a provede se revaskularizační operace, pak je prognóza ischemické kardiomyopatie velmi dobrá. V pokročilých případech i přes léčbu dosahuje úmrtnost 40–50 %. Nejdůležitější je proto navštívit lékaře včas.